Jak Německo znovu objevuje židovské fotbalové hrdiny

Historici, novináři i fanouškovské iniciativy se zasloužili o to, že s odstupem desítek let se začala důkladně zkoumat role fotbalu za nacistického režimu.

Jak Německo znovu objevuje židovské fotbalové hrdiny
Gottfried Fuchs (vpravo) a Julius Hirsch (uprostřed) byli nejlepšími židovskými fotbalisty v Německu – a dosud i jedinými reprezentanty. Zatímco Fuchs po nástupu nacistů emigroval do Kanady, Hirsch zemřel zřejmě v koncentračním táboře v Osvětimi. Třetí z fotografie, spoluhráč Fritz Förderer, od roku 1939 trénoval mužstvo SS v Buchenwaldu a dožil jako spokojený důchodce v NDR.

Když se loni Makkabi Berlín, účastník páté ligy, kvalifikoval do DFB Pokalu, mělo to velký ohlas i za hranicemi Německa. Neboť se stal prvním židovským klubem v historii soutěže.

Samozřejmě, už dávno to není sportovní oddíl udržovaný na etnickém základě. Dnes za Makkabi hrají fotbalisté mnoha národností i různého vyznání, včetně těch, co mají kořeny v Turecku, na Balkáně nebo v Africe.

Los mu určil bundesligový VfL Wolfsburg, což byl soupeř atraktivní tak napůl. Lepší než někdo ze třetí ligy, ale zároveň se nesplnil sen mnohých, aby přijely Bayern nebo Dortmund a mohlo se hrát před vyprodaným Olympiastadionem.

I tak návštěva 4800 diváků ne nedalekém Mommsenstadionu byla fajn, stejně jako atmosféra na tribunách.

Ani tahle historická událost nebyla prosta paradoxů. DFB Pokal, dnes populární a respektovanou soutěž, totiž v roce 1935 založili nacisté. Nebo přesněji řečeno: okopírovali anglický FA Cup.

V té době už byli židovští fotbalisté vyloučeni z německých klubů. Jejich sportovní spolky sice ještě směly fungovat, platil však pro ně zákaz účastnit se „árijských“ soutěží. Poměřovat se mohly pouze samy se sebou.

I tuto část fotbalové historie, dlouho zamlčovanou, začalo Německo znovu objevovat až v době poměrně nedávné.