#4 Leverkusenu chybějí Němci, Bayernu klid a čas

Problémy mistra se soupiskou

Výrazné tři nákupy zatím dotáhl bundesligový šampion Leverkusen: ze Stade Rennes přišli Jeanuël Belocian s Martinem Terrierem, doplnil je Aleix García z Girony.

Mají zajímavý potenciál – ale i jeden háček.

Nikdo z nich není Němec.

A to může být drobný zádrhel při skládání soupisky pro Ligu mistrů, jejíž uzávěrka je 3. září.

Podle pravidel smějí kluby nominovat pětadvacet fotbalistů, ovšem na osm z nich se vztahují zvláštní kritéria.

▪️ Čtyři musejí být club-trained, tedy zjednodušeně řečeno odchovanci. Patří sem každý, kdo mezi 15. a 21. rokem odehrál v klubu aspoň tři sezony.

▪️ Další čtyři musejí spadat do kategorie association-trained. To jsou hráči splňující výše zmíněné podmínky v rámci svazu, kam klub patří. V případě Leverkusenu musejí mít odehrané tři sezony od 15 do 21 let v německých soutěžích.

Nárokům první skupiny teď z áčka vyhovuje pouze Florian Wirtz. Ve druhé jsou Jonas Hofmann, Robert Andrich a Jonathan Tah.

Posledně jmenovaný by však mohl odejít, už od konce minulé sezony se jedná o přestupu do mnichovského Bayernu. Pokud by se tak stalo, měl by aktuálně Leverkusen pro LM k dispozici vedle dvou brankářů pouze osmnáct hráčů do pole. Pět míst by zůstalo neobsazených.

Při shánění dalších posil tak bude pro klub důležitá nejen kvalita dotyčných fotbalistů, ale i jejich životopisy.

Zkrátka Taha by měl ideálně nahradit jiný Němec – nebo cizinec, jenž v Německu fotbalově vyrostl. Naopak příchod nového zahraničního hráče by znamenal, že někdo z hlavního kádru by se pro Ligu mistrů škrtal.

Bayern a jeho zběsilé léto

Úvodní přípravné utkání na novou sezonu odehrál Bayern 24. července, jako tradičně proti týmu FC Rottach-Egern z deváté ligy, v rámci tréninkového kempu u bavorského jezera Teegernsee.

Byť v sestavě nebyl prakticky žádný reprezentant a zápas se vysílal pouze na klubových kanálech, shlédlo ho 1,8 milionu fanoušků (z toho 300 tisíc v Číně).

Ti všichni věří, že další sezona bez titulu se opakovat nebude.

Bayern však není v ideální pozici už proto, že většina hráčů má za sebou Euro a teprve po turnaji si vybrali dovolenou, tudíž tým se kompletní sešel až koncem července.

Vzápětí odletěl na asijskou tour a ještě ho v Londýně čeká utkání s Tottenhamem. Do relativního poklidu se dostane až sedm dnů před oficiálním startem sezony, kterým bude 16. srpna pohárový duel na hřišti druholigového Ulmu (fun fact: s kariérou tam kdysi dávno začínal místní rodák jménem Uli Hoeneß).

Situace je o to míň komfortní, že nově skládané mužstvo vede nový trenér Vincent Kompany.

Zkušený útočník Thomas Müller tak s humorem sobě vlastním přirovnal letní přípravu ke speed datingu.

I když zrovna on se s Kompanym příliš seznamovat nemusí. Během kariéry svedli nejednu bitvu, na klubové i reprezentační úrovni.

Mimochodem, poprvé se potkali za celkem kuriozních okolností. Bylo to 15. srpna 2008 v utkání Bayern-HSV (2:2), kdy osmnáctiletý Müller debutoval v Bundeslize a naopak Kompany odehrál svůj poslední zápas v Německu, následující týden z Hamburku přestoupil do Manchesteru City.

Na hřišti tehdy společně strávili přesně deset minut.

Míč jako z roku 1974

Druhá nejvyšší soutěž má za sebou start a při něm si fanoušci mohli užívat fotbal aspoň z dálky připomínající retro.

Dánská firma Select totiž pro první dvě kola nachystala speciální míč, na oslavu padesáti let 2. Bundesligy.

U jejího vzniku vlastně taky byla, protože její původně německá část Derbystar Sportartikel GmbH zásobovala v 70. a 80. letech řadu domácích klubů.

Do dvou nejvyšších soutěží se vrátila v roce 2018. Tehdy na pozici výhradního dodavatele míčů nahradila adidas a později smlouvu prodloužila do roku 2026.

Černobílá klasika po úvodních dvou kolech zmizí a ve zbytku sezony se první i druhá Bundesliga budou hrát s míči, jimž dominuje světlemodrá barva.

Při pečlivějším pohledu si na pětiúhelnících můžete všimnout siluety hráče oslavujícího gól. Má symbolizovat, že Bundesliga byla mezi TOP 5 evropskými soutěžemi minulé sezony tou, kde padalo nejvíc branek (v průměru 3,06 na zápas).

Proč zahraniční týmy nelákají

Union Berlín hrál v sobotu přípravný zápas s Olympique Lyon, sedminásobným šampionem Francie a častým účastníkem Ligy mistrů. Přesto na Alte Försterei, kam se jinak nedají sehnat lístky, přišlo pouhých 12 317 diváků.

Téměř polovina míst na kultovním stadionu zůstala prázdných.

O týden dřív Norimberk v generálce na novou sezonu hostil Juventus, nejslavnější z italských klubů. I tak na tribunách bylo „pouze“ 33 180 diváků. To zhruba odpovídá průměru, jaký na 1. FCN chodí ve druhé Bundeslize.

Ale pořád lepší než loni, kdy na Arsenal dorazilo slabých 19 tisíc fanoušků.

Před pár roky jsem něco podobného zažil v Lipsku. K poslednímu přípravnému utkání přijelo Stoke City, v sestavě mj. s Shaqirim a Crouchem – přesto byl stadion poloprázdný.

Některé sektory tribun se vůbec neotvíraly.

V další letní pauze jsem si stejný pocit zopakoval při střetnutí tehdy druholigových Drážďan s tehdy druholigovou Aston Villou.

Ani když se v Mnichově hrával Audi Cup, kam jezdily velké kluby z Itálie, Španělska, Anglie a občas někdo z Brazílie, nešly lístky zrovna na dračku. Dokonce se hromadně nabízely i v Česku.

Podobné akce prostě fanoušky v Německu nijak zvlášť nelákají. A nejen proto, že se nehraje o body. A že je čas dovolených.

Tamní fotbal je totiž světem sám pro sebe.

V médiích – na rozdíl třeba od nás a dalších menších zemí – najdete zprávy z cizích soutěží velmi sporadicky. Většinou jenom tehdy, pokud se týkají německých fotbalistů, případně bývalých bundesligových hráčů či trenérů.

Jinak nikoho s výjimkou specializovaného Kickeru netrápí, jestli je Manchester United v krizi a proč AC Milán vyhodil trenéra. I počet textů o Messim v USA nebo Mbappého přestupu je spíš mizivý.

Jako by lesk světového fotbalu nedokázal přes německé hranice proniknout.

Proto pokud chcete na vlastní oči vidět Bayern, mnohem snadněji seženete v srpnu lístek na jeho zápas s Barcelonou než v září na Freiburg.

Rekordních pět gólů za první poločas

Když jsem před dvěma týdny psal, že Regionalliga Nordost bude fanoušky bavit a jak jsem zvědavý hlavně na nováčka Herthu Zehlendorf, ani jsem nečekal, že na moje slova dojde tak brzy.

Hned v prvním kole svéráznou a jistě bolestivou oslavou spoluhráčova gólu zaujal Elias Löder z týmu Carl-Zeiss Jena.

Kdysi slavný klub, který se třikrát stal mistrem NDR a v roce 1981 si dokonce zahrál finále Poháru vítězů, si pozornost vysloužil i teď o víkendu.

Zejména zásluhou Erika Weinhauera, jemuž se povedlo skórovat pětkrát za první poločas právě proti Zehlendorfu. Dal tak během pětačtyřiceti minut víc gólů než za celou minulou sezonu.

Ještě nikdo v historii německého profesionálního fotbalu podobný kousek nepředvedl. Tedy pětkrát za poločas se dokázali trefit i Dieter Hoeneß (1983/84) a Robert Lewandowski (2015/16), oba však až po přestávce.

Zehlendorf odjel z Durynska s porážkou 2:6, ale protože úvodní utkání senzačně vyhrál 5:0, nemusí rozhodně lamentovat nad špatným vstupem do soutěže.

▪️▪️▪️▪️

Chcete dostávat newsletter pravidelně do mailové schránky? Stačí se tady přihlásit: