Nesmíte postoupit! Strana tak rozhodla
Od vypjatých německo-německých soubojů až k Robitaillovi. Příběh hokeje se značkou DDR je plný emotivních i kuriózních událostí.
▪️ proč v NDR hrály ligu jenom dva týmy
▪️ co mají společného Václav Nedomanský a Kari Jalonen
▪️ proč soudruzi zařízli východoněmecký hokej
▪️ jak se reprezentace dostala na MS, i když vlastně nesměla
První den hokejového mistrovství světa v roce 1985 si cestu do pražského Edenu našlo zhruba patnáct set diváků.
Hrála Kanada proti NDR. Kolébka hokeje s takřka nevyčerpatelnou zásobou talentů proti zemi, kde se tomuhle sportu na vrcholové úrovni věnovalo padesát lidí.
Zámořský tým snadno zvítězil 9:1. Však se v jeho dresu po ledě proháněli budoucí členové Hockey Hall of Fame jako Mario Lemieux, Steve Yzerman, Ron Francis, Larry Murphy, Scott Stevens...
To největší hvězdou východoněmeckého výběru byl Dieter Frenzel z Dynama Berlín.
Hráč s bizarním osudem, jedním z mnoha v oné době a v téhle části světa.
Kdyby totiž záleželo jenom na hokejovém umu, mohl proti kanadským hvězdám hrát pravidelně. O dva roky dřív o něj stál Edmonton, generální manažer Glen Sather dokonce do Berlína poslal docela štědrou nabídku. Ale o ní se útočník dozvěděl až po pádu komunistického režimu. To už hrál za druholigový Ratingen, kam přestoupil za dva tisíce marek...
Tým NDR nakonec v Praze získal pouhé dva body za remízy s Finskem a USA, skóre měl 16:64. Po zásluze sestoupil.
Byla to poslední velké představení země, kde to hokej měl těžší než kdekoli jinde.
