Tak já na tu penaltu půjdu… Život a doba Uliho Hoeneße
Muž, který v 80. a 90. letech udělal pro vývoj německého fotbalu víc než reprezentační trenéři, mistři světa a vítězové Zlatého míče.
Nejkritičtější okamžik v životě Uliho Hoeneße? Ne, není to zahozená bělehradská penalta – i když o ní řeč ještě bude. Ani odsouzení za daňové úniky. Sám si tu děsivou chvíli skoro nepamatuje, ale mnoho nechybělo a dnešní sedmdesátiny by neslavil. Ani předtím šedesátiny, padesátiny, čtyřicetiny.
V únoru 1982 totiž jenom zázrakem přežil pád vrtulového letadla.
Letěl tehdy se třemi kamarády na přátelský zápas Německo-Portugalsko do Hannoveru. Krátce před přistáním se stroj Piper PA-34 zřítil a Hoeneß jako jediný přežil. Díky tomu, že seděl vzadu a nebyl připoutaný, takže byl v podstatě z kabiny vymrštěn.
Asi až hodinu po nehodě ho našel myslivec.
Hoeneß se plazil lesem, byl v šoku, dezorientovaný, celý od krve a jenom mumlal, že je mu zima. Přes to všechno vyšel z havárie vlastně v pohodě: pouze se zlomenou rukou a kotníkem a s otřesem mozku.
Patří do oblasti alternativní historie, jestli by dneska byl Bayern stejným klubem, kdyby let do Hannoveru skončil tragicky i pro čtvrtého pasažéra.
