Terry Fox. Jak to bylo doopravdy
Příběh Terryho Foxe určitě budete znát. Ale spíš v čítankové verzi. Přitom jeho pouť napříč Kanadou nebyla ani trochu idylická: řidiči do něj najížděli, politici ho ignorovali, novináři zpochybňovali uběhnuté kilometry. Až setkání s hvězdami NHL všechno změnilo.
Když byla v roce 2004 vyhlášena anketa o nejvýznamnější osobnost Kanady, skončil na druhém místě Terry Fox. Mladík, který se v roce 1980, bez amputované pravé nohy, vydal na běh napříč zemí, aby vybral co nejvíc peněz na výzkum rakoviny.
Až za ním se umístili držitelé Nobelových cen, slavní hokejisté či vynálezci.
Přitom než v listopadu 1976 při návratu ze školy narazil zelenou cortinou do stojícího náklaďáku, nelišil se jeho osud příliš od života jiných osmnáctiletých Kanaďanů. Rád hrál basketbal, obdivoval hokejisty, začínal studia na univerzitě, trávil čas s kamarády a hlavu měl plnou běžných teenagerovských starostí.
Při zmíněné autonehodě zničil svůj vůz a lehce si poranil koleno. Bolest odezněla, ale po pár týdnech se vrátila.
Nevěnoval jí velkou pozornost. Vždyť pro sportovce, zvláště pro nadšené basketbalisty hrající na tvrdé palubovce, patří podobné bolístky k běžným zkušenostem.
Stav kolene se zhoršil v únoru.
Terry proto zašel do nemocnice, kde lékař konstatoval, že uvnitř kloubu došlo k nějaké chemické reakci, a předepsal mu hrst prášků.
Bral je pět dnů. Bolest ustala a mladík si myslel, že potíže jsou pryč.
Netušil, že to byla obyčejná analgetika.
